Vnitřní dítě

16. září 2017 v 20:26
Snad jsme zkaženi,
Nevědomostí naší,
Chceme být vráceni,
Do dětských duší.

Teď tu jsem, dospělá,
K sobě dosti cizí,
Světa prudce neznalá
S jizvami, co mě ničí.

Můžu tu teď z místa říct,
Nejsem světa znalá,
Vlastně nejsem vůbec nic,
V co jsem doufala, jako malá.

Bludička, co hledá světlo,
Provizorní přístřeší,
Možná taky trochu teplo,
Blízkost tvého náručí.

Zkazila jsem tuhle dobu,
Měla jsem být veselá,
Neprobouzet v sobě zrůdu,
Nebýt zase posera.


Díky tobě vidím možnost,
Žít tak trochu jak to dítě,
Užívat si jako včera,
V iluzích o pěkném světě.

Nikdo, ani jeden z vás,
Nevidí, nepochopí,
že všechno, co je v nás,
v bláznech nezmizí.
 


Komentáře

1 Špeknáá | Web | 16. září 2017 v 20:34 | Reagovat

To je moc pěkné a máš pravdu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama