Dialektika

23. října 2017 v 18:04
Typ člověka nedoufajícího,
životem často zmítajícího,
přemítajícího o všem možném,
v těle bytím zkroušeném.

Dýchání stává se zbytečným,
připadá si méně výřečným,
upadá v letargii, depresi
v ironii je jeho druhé já.

Později to nedává, nezvládá,
všechno co kolem se stává,
je prázdnějším, laxnějším
a v životě skromnějším.

Tak upadne a už se nezvedne,
krev kolem do země vsákne,
zvuky sirén, lidi, kroky,
nad ním se jen vznáší mraky.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama