Handundo

27. října 2017 v 15:02
Páteční odpoledne kolem tří hodin,
doufám, z tohohle snu se snad brzy vzbudim,
chtěla jsem to včera, mám to mít dnes,
prášky slivovicí zapíjím a měním svůj dres.

Včera šťastná a zadaná holka, večer rozchod
on brečel, já se smála, divný, to beze slov.
Pak potkat jeho, napsat mu. Chci ho domů, nejde to.
Byla jsem vzhůru, dlouho do noci, tmou vše skryto.

Dnešek stresově se vypíná a nechává mě se topit,
bez nádechu zkouším samu sebe v letu chopit
zachránit a nenechat strhnout, bezhlavě už ne ve dvou,
jen sama, bez něj, se svou a pomalu jeho rodinou.

Být jeho první reálná láska, to je ale hodně hloupá loterie
nebo sázka? - Ne, byla to jen pouhopouhá náhoda.
Omlouvám se mu, jsem bestie, věděla jsem, že se to rozbije,

ale mlčela jsem, doufala jsem, jen teď už nám nic nezbude.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama