OhZan

17. října 2017 v 20:54
Neviditelný omyl noci,
kdo by to byl dříve řekl,
chtěla jsem to znovu zkusit,
vědět, kdo se předtím sekl.

Trochu těžké pochopit,
co tím básník myslel,
přát si jen se utopit,
a neměnit za jisté.

Omylem tu byla láska,
láska k tomu klukovi,
myslela jsem, že je spása,
nasadil mi okovy.

Nemoci se hýbat více,
zapomenout, vzpomínat,
nemít duši, dvoje plíce
a radši vše nevnímat.

Mé propočty byly chabé,
spadla jsem snad do toho?
Emoce tu byly silné,
a já nevím jak z něho…ven.

Přemítám si ve své duši
co se to tam vlastně stalo
nevím, zda mě osud zkouší,
jak málo nervů mě to stálo.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama