Duševní

4. listopadu 2017 v 18:46
Tma noc v tichu skryje,
hvězdy svítí opodál,
lampa se jen kapku směje,
já zůstávám přesto sám.

Smuteční je tento večer,
smuteční je celý svět,
celé se to nějak vleče,
já nevidím kudy zpět.

Osamělost mě tu zkouší,
podvolit se, odolat,
věci které mě tak souží,
nejde jen tak překonat.

Bez pocitu přítomnosti,
city sama omámena,
vnímat prázdno, samé zlosti,
vzpomenout si na ta jména.

Jména, co mi daly důvod
k žití, těm všem neřestem,
teď už mi jen najdi způsob,
jak nevěřit blbostem.
 


Komentáře

1 Xira | E-mail | Web | 4. listopadu 2017 v 18:54 | Reagovat

boží počin :)

2 Erin Blood Moon | Web | 4. listopadu 2017 v 19:17 | Reagovat

Užasně napsáno

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama