V pádu minulosti

29. prosince 2017 v 18:48
Příliš často přemýšlím nad minulostí,
co je v ní skryto, jen tak nás nepustí.
Příliš často mám sny, o kterých nikdo netuší,
že ukrývají věci, které ne světu přísluší.

Mozek se otáčí, nechává nás topit se
na dně moří, láhví, nocí toulat se,
ptát se, proč znovu my, jsme opilými,
hloupými, daných poměrů neznalými.

Bojujeme trpce, sladce, hořce, často oddaně
pak přijdou ti nový, jiní, tvářejí se zhrouceně,
kleknou si tu před tebe a řeknou ti směle:
"Vezmu si tě, celou, hnedka, nehledej v tom naděje!"

Vezmou si tě, jak ti řekli,
- možná ti i slzy tekly-
celou, úplně celičkou!
S načechranou kůžičkou.

Dáš jim všechno, přitom nic,
všechno padne na tvůj líc,
na tvá ňadra, břicho, záda,

budeš zase sama ráda.
 


Komentáře

1 ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 29. prosince 2017 v 19:09 | Reagovat

Nádhera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama